Bobri na potocich

Vetsina kanadskych bobru ale zije na potocich a mokrinach uprostred lesu. Casto jim staci potok s velmi malym a promenlivym prutokem vody. Musi na nem ale vybudovat a neustale udrzovat casto rozsahle soustavy hrazi, aby vytvorili vodni nadrze s dostatecnou a stabilni hloubkou vody, na coz je treba spousty dreva. I v lesich v okoli Pinawy je mozno potkavat takove hraze takrka na kazdem kroku. (Vypravite-li se tam v lete, musite ovsem pocitat s prekonavanim mnoha mokrin a bazin. I v zime se ale daji bobri dila pod snehem rozeznat, hlavne cni-li nekde uprostred kuzel bobriho hradu.)

Na teto strance jsou fotografie z jednoho takoveho bobriho sidliste, ktere je vsak alespon pet let a pravdepodobne jeste mnohem dele opusteno. Nachazi se na malem potucku, ktery se vleva z vychodu do reky Winnipeg asi tri kilometry na sever od pinawskeho mostu. Neuvidite tady sice zadne bobry, ale zato jsou videt detaily bobrich staveb, ktere by v obyvanem miste byly skryty pod vodou.

Sidliste bylo tvoreno kaskadou peti hrazi a tremi hrady. Ten nejvetsi z nich je velmi dobre zachovaly, druhe dva byly velmi male nebo jsou uz znacne poskozene. Vydame se tam proti proudu potoka.

Prvni fotografie je pohled od nejspodnejsi hraze. V popredi je na ni vnitrek rybniku mezi prvni a druhou hrazi. Za nim je druha hraz (to je ta hromada "kulu" uprostred), ktera se castecne skryta za krovim, ktere na ni dnes buji, tahne na obou stranach pres celou siri fotografie a pak jeste kus dal. Hraze uz davno nejsou udrzovane, takze hladina vody pred nimi asi dost kolisa podle prutoku vody potokem, jak naznacuje popraskany ledovy prikrov v popredi, zpod nehoz po zamrznuti vytekla voda. (8. 12.)

Na dalsi fotografii je stejna hraz videt z vrchu a hlavne z druhe, vnitrni strany, za niz zvedala zadrzenou vodu. Hraz je vybudovana z ohryzanych vetvi a casti kmenu stromu, ktere jsou naskladane zhruba ve smeru toku vody. Zevnitr pak bobri tuto drevenou hradbu dukladne vymazali bahnem, aby propoustela co nejmene vody. Tento hlineny vymaz bylo treba neustale vylepsovat a opravovat. Bobri vyrazeli na opravy hrazi jakmile zaregistrovali zmeny v rychlosti proudeni vody nebo v bublani vody protekajici hrazemi, zpusobene zvysenym unikem vody v nektere casti hraze. Tyto davno neudrzovane hraze jiz prosakuji hodne. Presto jsou pred nimi stale jeste mala jezirka. (8. 12.)

A zde je druhy konec stejne hraze, ktery nese stopy nejake davne katastrofy. Puvodni hraz se tahla zhruba po uhlopricce teto fotografie od jejiho leveho horniho rohu nekam kousek nad pravy dolni roh. Po jejim protrzeni nejakou povodni uzavreli bobri protrzene misto zbrusu novym kusem hraze o neco vyse proti proudu, ktery je videt v leve dolni casti fotografie. Ta "hromada drivi" uprostred fotografie je zbytek puvodni hraze, jejiz kus dal napravo byl odplaven uplne. Jeden ze dvou malych bobrich hradu se nachazi nedaleko od tohoto opraveneho kusu hraze. (8. 12.)

Uprostred tohoto obrazku je jeden z nejmene sesti podvodnich vchodu do nejvetsiho ze tri hradu, ktery je vestaven do posledni, pate hraze. Vlastni hrad je v prave casti fotografie, nalevo pokracuje hraz, jejimz vnitrkem vede z hradu dalsi chodba, ktera vyustuje pod hrazi vice nalevo. U praveho kraje fotografie je videt treti vchod. Vsechny tyto tri vchody ustily do ctvrteho rybnika, vytvareneho hrazi, ktera lezela o kus nize po proudu. I ctvrty vchod o nekolik metru vice vpravo vedl pod hraz. Dalsi dva vchody jsem nasel na opacne strane hradu (a hraze) - vedly do pateho rybnika za hrazi, do niz byl hrad vestaven. Kdyz vsechno fungovalo tak jak melo, vsechny tyto vchody lezely samozrejme pod hladinou vody. Nad mistem pod hrazi, odkud bylo fotografovano, se hrad tyci asi do vysky 2,5 m. (10. 12.)

Pohled na hrad z druhe strany, z vnitrku pateho, nejrozsahlejsiho rybniku, jehoz dno je o neco vyse (asi zanesene bahnem za dlouhou dobu existence hraze) nez dno pod hrazi. Hrad je dlouhy asi 10 m (nikdy jsem sebou nenosil zadne meridlo, takze vsechny rozmery, ktere uvadim jsou me odhady, jen sirku reky v uvodu jsem zmeril pomoci tachometru auta nekolikerym prejetim mostu). (10. 12.)

Pohled na stejny hrad z vetsi dalky z prostredka nyni vetsinou obnazeneho dna pateho jezera, ktere vzniklo na miste soutoku nekolika potucku. Ta hromadka polen u leveho okraje fotografie vypadala jako zarodek seste hraze, kterou bobri nikdy nedostaveli. Jeste o kus dal proti proudu se pak u jineho potucku uvnitr puvodniho rozsahu pateho jezera nachazel druhy maly hrad (rozestaveny nebo uz zhrouceny?). Vlnici se porost uschlych nacervenalych vodumilnych rostlin na obou stranach potoka byl puvodne trvale zaplaven bobrimi jezery a jeste dnes bude asi periodicky zaplavovan pri vysokem prutoku vody. (10. 12.)

Otevreny prostor kolem potoka a bobry vytvorenych umelych jezer zrejme cely vznikl vykacenim lesa bobry. Tim se tam vytvoril novy ekosystem zarostly hlavne vodnimi rostlinami (viz posledni fotografie). Bobri jsou snad jedini zivocichove krome cloveka, kteri jsou schopni dlouhodobe a casto trvale menit a vytvaret sve zivotni prostredi. Prestoze ji bobri z jakychsi duvodu opustili, obrovska bobry vytvorena mytina o rozmeru nekolika set metru z fotografii na teto strance se uz asi nikdy nevrati do puvodniho stavu. V dobe plneho rozsahu bobrich jezer tam bujely nejruznejsi druhy vodymilovnych rostlin a zivocichu. V te dobe se zmenilo slozeni pudy a vytvorila nova vrstva humusu a naplavenin, ktera se i po pripadnem uplnem zmizeni hrazi stane hostitelem jineho spolecenstvi rostlin, nez jake se tam vyskytovalo pred prichodem bobru.

Pokud zijete v nekterem vetsim meste Kanady, muzete v kinech IMAX videt krasny film o bobrech natoceny v Kananaskis Country v podhuri Skalistych hor v Alberte (pokud zijete v jizni Manitobe, je mozno tento film na pozadani shlednout mnohem levneji v Oak Hammock Marsh Interpretive Centre asi 30 km na sever od Winnipegu). Tvurci filmu museli mit hodne trpelivosti a hlavne casu. Film zacina putovanim dvou mladych bobru, hledajicich vhodne misto na zalozeni nove hraze a hradu, proti proudu horskeho potoka. Dale zachycuje budovani a opravy hrazi a postupne zvetsovani jezera. Filmari si museli ziskat naprostou duveru bobru a snad i vestaveli do jejich hradu nejakou sklenenou stenu (jinak si nektere zabery neumim vysvetlit), zpoza niz nafilmovali i nekolik kratkych zaberu deje uvnitr hradu a zimni vylety bobru pod tlustou vrstvou ledu. Nafilmovali i utok cerneho medveda (normalne pry bylozraveho) na bobra, ktery prave pokacel strom. Medved byl prilakan mechanickym zvukem bobriho hryzani. Bobr utrpel poradne medvedi "pohlazeni" po zadech, nakonec se mu ale podarilo bez dalsi uhony uniknout pod vodu. Nastvany medved se zacal probouravat strechou hradu dovnitr, coz bylo nejprve filmovano zvenku a pak pomoci te kamery nekde uvnitr hradu, ktera sledovala, jak se stale sirsi dirou prodira medvedi hlava. V te dobe ovsem uz byla cela bobri rodina za deseti horami.

Podle mnozstvi nespotrebovanych stromu v "bobrim lese" u reky (o dve stranky drive) se mi zda, ze i bobri od rek, kteri nemusi stavet hraze, kaci vice stromu nez kolik staci snist. Mozna proto, ze musi stale neco hryzat, aby jim jejich zuby moc neprerostly. Vetsina vsech bobru zije na potocich, kde musi stavet hraze, proto jsou asi vsichni bobri vyvojem uzpusobeni ke kaceni tak velkeho mnozstvi dreva, jake potrebuji k zivotu v lese na potocich a bazinach. V takovych mistech najdete kolem obydli bobru mnohem mene bobry pokacenych a nespotrebovanych stromu, nez tomu bylo v nasem lese u reky. Napriklad na velkem opustenem bobrim sidlisti z teto stranky jsem jich nasel jen nekolik malo. I kdyz to mozna nebude zcela typicky priklad, protoze toto misto mohlo byt opusteno bobry pred mnoha lety mozna prave proto, ze uz to meli do lesa moc daleko. Vzhledem k tvaru okolniho terenu dalsi zvysovani hrazi uz nevedlo k posunovani brehu jejich umelych jezer blize k lesu a tak vyuzili skoro do posledni trisky vsechno drivi, ktere se nachazelo ve vzdalenosti, kterou povazuji za bezpecnou a pak odesli jinam. To je jen moje soukroma teorie, kterou povazuji za nejpravdepodobnejsi. Co se tam vsak doopravdy stalo, nevim. Je treba take mozne, ze bobri byli pred nejakymi 35 lety prilis ruseni stavbou laboratori, v nichz pracuji, vzdalenych odtamtud jen asi kilometr. Nebo se dlouhodobe zmensil prutok vody jejich potokem.

V tom pripade tam v dnesni dobe zase musi tect dost vody alespon pro maly bobri rybnik za nizkou hrazi, ktery se nachazi asi 100 m po proudu pod timto opustenym sidlistem. Vypada to, jako by ho tam celkem nedavno zalozil nejaky mlady bobri par (treba by jeden z nich mohl pochazet z naseho hradu na rece Winnipeg?). Kolem je hodne cerstve uhryzanych pahylu stromu. Obydli maji skoro cele v podzemi, u brehu se jen docela nenapadne krci na nem navysena mala hromadka blata posypana cerstvymi bobrimi triskami. Vsechno je velice skromne jak uz to tak byva u zacinajicich mladych rodin. 21.12.2000: Bohuzel je tam lide nechali na pokoji pouhe dva roky!

Mimochodem, nechat se kousnout od bobra by asi nebylo moc moudre. Predpokladam, ze na jedno hryznuti by asi byl schopen prekousnout treba na ruce vsechny svaly a cevy, ktere jsou mnohem mekci nez kmen stromu.