BobÒi plavajÉcÉ a hryzajÉcÉ

VÓechny snÉmky na t×to strÁnce jsou ze 16. listopadu.

foto foto

Doba tÅsnÅ pÒed zaÃÁtkem zimy je nejlepÓÉ obdobÉ na pozorovÁnÉ bobrÊ. KdyÚ cÉtÉ, Úe jim za chvÉli vÓechno zamrzne, snaÚÉ se na poslednÉ chvÉli nadÅlat co nejvÉce zÁsob a zapomenou na svou plachost. Pokud je neobtÅÚujete, Ãasto vÁm dovolÉ je pozorovat z bezprostÒednÉ blÉzkosti. Tak jsem kdysi pÒi bruslenÉ na ÒÉÃce Fish Creek na jiÚnÉm okraji Calgary v AlbertÅ asi ze dvou metrÊ pozoroval bobra, kter×mu uÚ zÊstala jako vchod do podzemÉ jen malÁ dÉra v bÒehu, jeÚ se stÁle zmenÓovala jak vrstva ledu narÊstala dÉky neustÁl×mu nat×kÁnÉ vody na povrch v nÅkterÙch mÉstech pod×l bÒehu. Ten bobr uhryzÁval mal× stromky na druh× stranÅ ÒÉÃky a hned je tahal cel× po ledÅ do sv× dÉry. KdyÚ se s nimi "rozjÉÚdÅl", krÁsnÅ mu na ledÅ prokluzovaly nohy. DalÓÉ probl×m byl, jak protÁhnout celÙ stromek tou dÉrou. Jen kdyÚ to neÓlo, pÒehryzal ho na menÓÉ ÃÁsti. Tak tam bez pÒestÁnÉ kmital snad celÙ den. DalÓÉ den uÚ byla jeho dÉra zakrytÁ ledem.

BobÒi od pinawsk×ho mostu byli letos celou dobu dost plaÓÉ a opatrnÉ. Je moÚn×, Úe to bylo kvÊli nezvykle dlouh×mu a tepl×mu podzimu, kdy mohli kÁcet stromy v pohodÅ po delÓÉ dobu neÚ obvykle a nebylo zapotÒebÉ na poslednÉ chvÉli spÅchat. Ze zaÃÁtku mizeli ve vodÅ Ãasto jeÓtÅ neÚ jsem si jich vÓiml, to poznÁte podle typick× siln× rÁny, kterÁ znÉ skoro jako vÙstÒel z puÓky - kdyÚ se chtÅjÉ ponoÒit rychle, udÅlajÉ to pomocÉ mohutn×ho plÁcnutÉ sv×ho placat×ho ocasu, kter× je v okamÚiku pÒemÉstÉ pod vodou o nÅkolik metrÊ. NejspÉÓ mÁ ta rÁna i zastraÓit potenciÁlnÉho ÕtoÃnÉka, protoÚe se tak× umÉ ponoÒit naprosto neslyÓnÅ. ZÁleÚÉ asi na jejich chÁpÁnÉ mÉry nebezpeÃÉ, jakou formu Õniku zvolÉ.

PÒi plavÁnÉ pod vodou se bobÒi obÃas musÉ nadÙchnout. UmÉ to dÅlat tak perfektnÅ, Úe pÒi tom skoro neporuÓÉ hladinu. KdyÚ je hladina i jen nepatrnÅ zvlnÅnÁ, vÊbec si nevÓimnete, Úe pod nÉ plave bobr. Jen jednou, kdyÚ byla hladina perfektnÅ rovnÁ jako zrcadlo jsem si vÓiml, Úe po bobÒÉm ponoÒenÉ se kaÚdÙch asi 5 aÚ 10 metrÊ objevÉ na hladinÅ dvÅ nepatrn× teÃky v mÉstÅ, kde se bobÒÉ nos dotkl zespodu hladiny a nasÁval vzduch nosnÉmi dÉrkami. PoruÓil pÒi tom hladinu tak mÁlo, Úe se kolem mÉsta jeho nadechnutÉ rozÓÉÒily vlnky jen do vzdÁlenosti nÅkolika centimetrÊ a pak se hladina zase rychle vyrovnala. Bylo tÒeba dÁvat moc pozor, aby si ÃlovÅk vÓiml dalÓÉho mÉsta nadechnutÉ v pÒedpoklÁdan×m smÅru pohybu bobra.

PozdÅji si na moje potulovÁnÉ se po jejich krÁlovstvÉ zvykli natolik, Úe nemizeli pod vodou, pokud jsem se nesnaÚil pÒiblÉÚit vÉce neÚ na nÅjakÙch 20 aÚ 30 metrÊ. Tak mÅ jeden z nich alespoÎ nechal udÅlat fotografie nahoÒe, na nichÚ plave kolem bÒehu blÉzko bodu Ã. 3.

foto Na bÒeh se ale v m× pÒÉtomnosti neodvÁÚili (byli tam myslÉm v tu dobu asi dva). Jeden z nich chtÅl alespoÎ vyuÚÉt Ãas ohryzÁvÁnÉm nÅjakÙch vÅtviÃek pÒikrÃenÙ za kamennÙm vÙÃnÅlkem dna v Òece v bezpeÃn× vzdÁlenosti asi 15 m od bÒehu, od kter×ho jÁ jsem tak× byl poÒÁd jeÓtÅ vzdÁlen asi 10 m.
KdyÚ jsem se snaÚil pÒiblÉÚit trochu vÉce ke bÒehu, bobrovi se to nelÉbilo, nechal hryzÁnÉ a tentokrÁt neslyÓnÅ se ponoÒil pod hladinu a zmizel. Na vedlejÓÉm snÉmku se mi ho jeÓtÅ podaÒilo zachytit prÁvÅ neÚ vklouznul pod hladinu. foto

Tak jsem bobra s kamenem z pÒedchozÉch dvou snÉmkÊ alespoÎ na poÃÉtaÃi zvÅtÓil. Nalevo dole jsou teÄ dobÒe vidÅt i vÅtviÃky, kter× okusoval. Napravo ladnÁ kÒivka jeho tÅla, pÒipraven×ho s nejmenÓÉm odporem vklouznout pod hladinu.
foto foto

Kolik bobrÊ tam dohromady Úije, nevÉm. V jednom bobÒÉm hradÅ mÊÚe ÚÉt celÁ rozvÅtvenÁ rodina - pÁr, kterÙ hrad zaloÚil s nÅkterÙmi dospÅlÙmi dÅtmi i rÊznÙmi tetiÃkami a strÙÃky (ÃÁst mlÁdeÚe ale kaÚdoroÃnÅ odchÁzÉ zaklÁdat nov× hrady). NejvÉce jsem tam pohromadÅ pÒistihl ÃtyÒi dospÅl× bobry. To bylo asi v 11 hodin v noci. VÓichni se pÒi m×m pÒÉjezdu zÒejmÅ radÅji pÒemÉstili od kÁcenÉ stromÊ do Òeky, tÒi z nich zÊstali alespoÎ sedÅt u bÒehu pÁr metrÊ pod mÙma nohama, kde pokraÃovali v ohryzÁvÁnÉ vÅtvÉ a ten ÃtvrtÙ radÅji krouÚil kolem ve vodÅ. Byla mÅsÉÃnÁ noc, pÒesto jsem je ale vidÅl jen jako tmav× stÉny a na fotografovÁnÉ v noci nejsem zatÉm zaÒÉzen. VÅtve a kmeny stromÊ hryÚou s velkou vervou a rychlostÉ. VydÁvajÉ pÒi tom zvuk stÁl× frekvence, kterÙ mÊÚe pÒipomÉnat pomalejÓÉ motorovou pilu a obzvlÁÓtÅ v noci je slyÓet alespoÎ na desÉtky metrÊ.


<<   >>