Co v‡s tady ‹ek‡: Prvn’ ‹tyÞi str‡nky po tomto œvodu jsou vžnov‡ny zaj’mavùm skupin‡m balvanó z okol’ mostu, jejich srovn‡n’ se slavnou kamenovou zahradou v Japonsku a i jejich interakci se svžtlem a vlnami. Pak n‡sleduje pžt str‡nek o bobrech ìij’c’ch v okol’ mostu, hlavnž o tom, jak si pÞipravuj’ z‡soby na zimu. Pak je jeätž jedna str‡nka vžnovan‡ bobróm, tentokr‡t tžm, kteÞ’ ìij’ na potoc’ch. Dalä’ str‡nka je o ondatr‡ch z okol’ mostu. Pak n‡sleduje jedna str‡nka z velice hezkùmi zimn’mi z‡bžry. Posledn’ dvž str‡nky jsou celkem kr‡tkŽ - jedna je o hus‡ch, kterŽ nespžchaly na jih a ta œplnž posledn’ o nejbliìä’ pÞehradž. Na tžchto 15 str‡nk‡ch je celkem 74 róznùch mùch fotografi’ (kterŽ mohou bùt pouìity jinde jen s po dohodž se mnou) a na str‡nce vžnovanŽ chr‡mu Ryoan jeätž tÞi z jinùch zdrojó. Jejich nataìen’ by ale mžlo bùt dost rychlŽ.

V samostatnŽm oknž se mžla objevit schŽmatick‡ mapa m’sta, o kterŽm tady bude Þe‹ (pokud se tak nestalo, zapnžte si JavaScript nebo zkuste kliknout na Ukaì mapu v nab’dce napravo; kdyì nic z toho nepomóìe kliknžte tady). JednotlivŽ detaily se mi asi nepodaÞilo nakreslit ve spr‡vnŽm mžÞ’tku. NapÞ. to modrŽ uprostÞed je Þeka Winnipeg, kter‡ je u pinawskŽho mostu asi 320 m äirok‡, zat’mco vzd‡lenost mezi bodem 1 a 3 je jen asi 250 m.

Na fotografii nahoÞe je pohled na most od bodu ‹. 3 na mapž. Most pÞev‡d’ pÞes Þeku jedinou pÞ’stupovou silnici do Pinawy, kter‡ tam kon‹’ (fotografie prvn’ho auta, kterŽ pÞejelo tento most najdete na str‡nce vžnovanŽ historii Pinawy).

Proud Þeky je v tžchto m’stech dost silnù, pÞestoìe mnoho fotografi’, kterŽ tu (u)vid’te, bud’ dojem skoro nehybnŽ hladiny. Tok Þeky smžÞuje na sever, kde se po pÞekon‡n’ vzd‡lenosti asi 70 km, na n’ì je zpomalen tÞemi pÞehradami s hydroelektr‡rnami, vlŽv‡ do obrovskŽho jezera Winnipeg, jehoì pobÞeì’ m’sty pÞipom’n‡ BaltickŽ moÞe. TÞi dalä’ pÞehrady jsou na horn’m toku Þeky. Budova hydroelekr‡rny ty‹’c’ se na prvn’ z nich u Seven Sisters Falls asi dva aì ‹tyÞi kilometry na jih od pinawskŽho mostu, je z mostu dobÞe vidžt:

Na vùchodn’m (pravŽm) bÞehu Þeky za‹’naj’ hustŽ nekone‹nŽ lesy (zelen‡ barva) KanadskŽho ät’tu, kterŽ se odsud t‡hnou tis’ce kilometró severn’m Ont‡riem a Quebekem aì nžkam k pobÞeì’ Atlantiku. Je v nich hodnž jezer a Þek a divokŽ zvžÞe a jen ob‹as nžjak‡ izolovan‡ osada. Kanadskù ät’t je obrovsk‡ nžkolik kilometró tlust‡ ìulov‡ deska, kter‡ m’sty v tžch les’ch, jezerech a Þek‡ch vy‹n’v‡ aì na povrch v podobž naróìovžlùch vžtäinou kr‡snž hladkùch skal, balvanó a ostróvkó. Na mŽ mapž jsou takovŽ ìulovŽ œtvary vyskytuj’c’ se v Þece v okol’ mostu schŽmaticky vyzna‹eny äedoróìovou barvou.

Na z‡padn’m bÞehu je kolem pinawskŽho mostu jen celkem œzkù p‡s stromó, v nichì se skrùv‡ Þada rodinnùch domó a farem s pžknùm vùhledem na Þeku. D‡l na z‡pad jsou jeätž v p‡smu nžkolika des’tek kilometró nesouvislŽ zbytky lesó, mezi nimiì uì za‹’n‡ äir‡ prŽrie, dnes jiì tŽmžÞ œplnž zemždžlsky vyuì’van‡, kter‡ se t‡hne asi 1300 km pÞes Manitobu, Saskatchewan a Albertu aì k podhóÞ’ Skalistùch hor. Sto kilometró odsud na z‡pad uì uprostÞed prŽrie takŽ leì’ mžsto Winnipeg, na jinŽ velkŽ Þece Red River (‰erven‡ Þeka), kter‡ takŽ te‹e na sever do jezera Winnipeg.

Dost moìn‡, ìe vžtäina lid’ pÞej’ìdžj’c’ch po tomhle mostž si v kaìdodenn’m shonu ani neuvždom’, jakŽ je to vlastnž hezkŽ m’sto. V celŽm obrovskŽm prostoru KanadskŽho ät’tu se jistž najde hodnž m’st daleko od civilizace, kter‡ jsou jeätž hez‹’, pÞ’roda je tam tŽmžÞ nedot‹en‡ a ìula róìovžjä’. Pinawskù most se väak nach‡z’ jen nžkolik kilometró od mŽho pracoviätž a tak tam mohu kaìdodennž sledovat co je novŽho a pÞitom vykon‡vat relativnž vysoce technickou pr‡ci. Kdyì jsem sem pÞed jiì tŽmžÞ äesti lety pÞiäel za prac’ zhù‹k‡n kr‡sou Skalistùch hor, v jejichì relativn’ bl’zkosti jsem str‡vil pÞedchoz’ lŽta mŽho pobytu v Kanadž, väechno se mi tu nejprve zd‡lo placatŽ, jednotv‡rnŽ a nezaj’mavŽ. Postupnž jsem si ale uvždomil, ìe kr‡su je moìno naj’t väude, kdyì si s t’m d‡ ‹lovžk trochu pr‡ce. A troäka kr‡sy pomóìe pÞeì’t snad väechno.

V lŽtž, kdyì se mi nechtžlo vracet se kaìdù den do Winnipegu, jsem mnohokr‡t t‡boÞil v bodž ‹. 4, kde je dost vysoko nad Þekou malŽ silni‹n’ odpo‹’vadlo (Pinawa Bridge Wayside) se z‡chody, rampou pro ryb‡Þe na spouätžn’ ‹lunó (‹. 5) a jedn’m ìeleznùm ohniätžm dole u Þeky (u ‹. 3). O prostor odpo‹’vadla se v lŽtž star‡ person‡l Manitobskùch provin‹n’ch parkó, takìe je tam vžtäinou posekanù tr‡vn’k, zat’mco na severn’ stranž mostu je typickù kanadskù dosti neproniknutelnù les (‹. 2), ve kterŽm hospodaÞ’ bobÞi, k ‹emuì se dostaneme o nžkolik str‡nek d‡l. V noci je tam moìno ‹asto pozorovat na nebi œchvatnŽ divadlo pol‡rn’ z‡Þe a po‹’tat padaj’c’ hvžzdy (zd‡ se mi, ìe pad‡ alespoË jedna za hodinu snad kaìdou noc).

R‡na jsou tam kr‡sn‡, Þeka je ‹asto zahalen‡ oparem prosvžtlenùm sluncem, ve kterŽm se pÞ’jemnž plave mezi tžmi ìulovùmi ostróvky a balvany a z‡pas’ se silnùm proudem, chce-li se ‹lovžk dostat aì na druhou stranu. Uì jsem tam dohromady naplaval nžkolik des’tek kilometró. Nesm’ se pÞi tom džlat moc prudkŽ pohyby, protoìe schovanŽ nžkdy tžsnž pod hladinou jsou tam dalä’ balvany a celŽ ostróvky, o kterŽ si ‹lovžk móìe rozb’t kolena, coì se mi uì nžkolikr‡t stalo. Na obou bÞez’ch je r‡no ob‹as moìno naj’t mimo jinŽ i ‹erstvŽ medvžd’ stopy, i kdyì medvžda jsem tam pÞ’mo zat’m nepotkal.

Toto je jeden z mùch starä’ch sn’mkó ze 7. Þ’jna 1996. Jsou na nžm podzimnž zbarvenŽ stromy na jih od mostu. Jedn‡ se o pohled z vùchodn’ho konce mostu na z‡padn’ bÞeh Þeky.

---

Po tomto œvodu se móìeme vydat na proch‡zku po okol’ mostu.
áipky na konci str‡nek v‡s provedou väemi str‡nkami popoÞadž.
Nebo móìete pouì’t menu napravo, chcete-li se rychle dostat nebo vr‡tit na nžjakou str‡nku.
Douf‡m, ìe se v‡m to bude l’bit!