Doba tesne pred zacatkem zimy je nejlepsi obdobi na pozorovani bobru. Kdyz citi, ze jim za chvili vsechno zamrzne, snazi se na posledni chvili nadelat co nejvice zasob a zapomenou na svou plachost. Pokud je neobtezujete, casto vam dovoli je pozorovat z bezprostredni blizkosti. Tak jsem kdysi pri brusleni na ricce Fish Creek na jiznim okraji Calgary v Alberte asi ze dvou metru pozoroval bobra, kteremu uz zustala jako vchod do podzemi jen mala dira v brehu, jez se stale zmensovala jak vrstva ledu narustala diky neustalemu natekani vody na povrch v nekterych mistech podel brehu. Ten bobr uhryzaval male stromky na druhe strane ricky a hned je tahal cele po lede do sve diry. Kdyz se s nimi "rozjizdel", krasne mu na lede prokluzovaly nohy. Dalsi problem byl, jak protahnout cely stromek tou dirou. Jen kdyz to neslo, prehryzal ho na mensi casti. Tak tam bez prestani kmital snad cely den. Dalsi den uz byla jeho dira zakryta ledem.

Bobri od pinawskeho mostu byli letos celou dobu dost plasi a opatrni. Je mozne, ze to bylo kvuli nezvykle dlouhemu a teplemu podzimu, kdy mohli kacet stromy v pohode po delsi dobu nez obvykle a nebylo zapotrebi na posledni chvili spechat. Ze zacatku mizeli ve vode casto jeste nez jsem si jich vsiml, to poznate podle typicke silne rany, ktera zni skoro jako vystrel z pusky - kdyz se chteji ponorit rychle, udelaji to pomoci mohutneho placnuti sveho placateho ocasu, ktere je v okamziku premisti pod vodou o nekolik metru. Nejspis ma ta rana i zastrasit potencialniho utocnika, protoze se take umi ponorit naprosto neslysne. Zalezi asi na jejich chapani miry nebezpeci, jakou formu uniku zvoli.

Pri plavani pod vodou se bobri obcas musi nadychnout. Umi to delat tak perfektne, ze pri tom skoro neporusi hladinu. Kdyz je hladina i jen nepatrne zvlnena, vubec si nevsimnete, ze pod ni plave bobr. Jen jednou, kdyz byla hladina perfektne rovna jako zrcadlo jsem si vsiml, ze po bobrim ponoreni se kazdych asi 5 az 10 metru objevi na hladine dve nepatrne tecky v miste, kde se bobri nos dotkl zespodu hladiny a nasaval vzduch nosnimi dirkami. Porusil pri tom hladinu tak malo, ze se kolem mista jeho nadechnuti rozsirily vlnky jen do vzdalenosti nekolika centimetru a pak se hladina zase rychle vyrovnala. Bylo treba davat moc pozor, aby si clovek vsiml dalsiho mista nadechnuti v predpokladanem smeru pohybu bobra.

Pozdeji si na moje potulovani se po jejich kralovstvi zvykli natolik, ze nemizeli pod vodou, pokud jsem se nesnazil priblizit vice nez na nejakych 20 az 30 metru. Tak me jeden z nich alespon nechal udelat fotografie nahore, na nichz plave kolem brehu blizko bodu c. 3.

	Na breh se ale v me pritomnosti neodvazili (byli tam myslim v tu dobu asi dva). Jeden z nich chtel alespon vyuzit cas ohryzavanim nejakych vetvicek prikrceny za kamennym vycnelkem dna v rece v bezpecne vzdalenosti asi 15 m od brehu, od ktereho ja jsem take byl porad jeste vzdalen asi 10 m.

Kdyz jsem se snazil priblizit trochu vice ke brehu, bobrovi se to nelibilo, nechal hryzani a tentokrat neslysne se ponoril pod hladinu a zmizel. Na vedlejsim snimku se mi ho jeste podarilo zachytit prave nez vklouznul pod hladinu.

Tak jsem bobra s kamenem z predchozich dvou snimku alespon na pocitaci zvetsil. Nalevo dole jsou ted dobre videt i vetvicky, ktere okusoval. Napravo ladna krivka jeho tela, pripraveneho s nejmensim odporem vklouznout pod hladinu.

Kolik bobru tam dohromady zije, nevim. V jednom bobrim hrade muze zit cela rozvetvena rodina - par, ktery hrad zalozil s nekterymi dospelymi detmi i ruznymi tetickami a strycky (cast mladeze ale kazdorocne odchazi zakladat nove hrady). Nejvice jsem tam pohromade pristihl ctyri dospele bobry. To bylo asi v 11 hodin v noci. Vsichni se pri mem prijezdu zrejme radeji premistili od kaceni stromu do reky, tri z nich zustali alespon sedet u brehu par metru pod myma nohama, kde pokracovali v ohryzavani vetvi a ten ctvrty radeji krouzil kolem ve vode. Byla mesicna noc, presto jsem je ale videl jen jako tmave stiny a na fotografovani v noci nejsem zatim zarizen. Vetve a kmeny stromu hryzou s velkou vervou a rychlosti. Vydavaji pri tom zvuk stale frekvence, ktery muze pripominat pomalejsi motorovou pilu a obzvlaste v noci je slyset alespon na desitky metru.

---