Bobri 4

Bobri les

Z pocatku mi nebylo vubec jasne, kde vlastne ti bobri z predchozich tri stranek ziji. V prostoru nekolika set metru na jih od mostu, kde v lete casto plavu, urcite zadny bobri hrad neni. Na druhe strane mostu ze silnice take zadny hrad videt nebylo a breh tam nevypadal nijak zajimave, aby me drive napadlo se tim smerem prodirat lesem. Take me nenapadlo, ze by hrad mohl byt tak daleko, ze by ho nebylo z mostu videt. Kdyz jsem vsak nekdy druhy tyden v listopadu uvidel bobra, jak odplouva s velkou vetvi od bodu c. 3 pod most smerem na sever, bylo jasne, ze hrad musi byt tam. Vydal jsem se tedy na podrobnejsi pruzkum druhe strany mostu a objevil jsem tam podel reky pas lesa alespon 30 m siroky, v nemz uz nejspis desitky let nerusene hospodarili bobri (c. 2 na mape). Vsude bylo velke mnozstvi od bobru porazenych stromu, nektere cerstve, jine uz temer zetlele.

	Na tomto snimku je detail dubovych dvojcat (oba o prumeru pres 20 cm), z nichz jedno uz bobri uplne prehryzali. Druhe zatim stoji, ale ma na male. Nachazeji se v tesne blizkosti mostu. (12. 11.)

O 12 dni pozdeji jsem uz nasel na zemi i ten druhy dub. (24. 11.)

	O kus dal (u zulove skaly vysunute do reky na sever od mostu - viz mapa) se bobri pustili do dubu, ktery ma asi pul metru v prumeru. Vic uz s timhle stromem ale letos nepokrocili. Vedle lezi doubek pokaceny v drivejsich letech. Zda se, ze o pokacene stromy, ktere bobri do zimy nestaci zpracovat, dalsi roky uz nemaji zajem. Kura takovych zaschlych stromu uz asi nebude moc chutna. (24. 11.)

Detail dalsich nahryzanych stromu. Ruzne vrstvy odkryte kury, bily vnitrek stromu a ruzne zbarvene lisejniky na neporusene kure stromu dohromady docela hraji vsemi barvami. (12. 11.)

	Cerstve pokacene stromy na stare bobri pasece. (24. 11.)

Totez o kus dal. (24. 11.)

	Vetsinou v minulych letech bobry pokacene stromy uz docela blizko bobriho hradu (viz dalsi stranka). (17. 11.)

Jedna z bobrich stezek vedoucich od reky, ktera konci mezi vetsinou uz davno pokacenymi stromy. (27. 11.) V srovnani s uz po staleti kultivovanymi evropskymi lesy asi vypada tenhle bobri les uplne zpustle. Ve skutecnosti se jim da prochazet mnohem snaze, nez kanadskym lesem (pralesem), o ktery se bobri "nestaraji". V nem je vetsinou jen obtizne proniknutelna zmet popadanych prachnivejicich prirozene odumrelych stromu. I tady kolem reky zacina podobny les nejakych 50 m od brehu reky - to je ta tmava hradba stromu v pozadi vetsiny snimku na teto strance. Bobri jsou krome lidi snad jedini zivocichove, kteri dovedou dlouhodobe menit prostredi, v nemz ziji. V tomto pripade pas lesa kolem reky. Bobri zijici na potocich (viz o dve stranky dale), meni sve okoli jeste vice, casto nevratne.

Jedna z bobrich stezek vedoucich od reky, ktera konci mezi vetsinou uz davno pokacenymi stromy. (27. 11.)

V srovnani s uz po staleti kultivovanymi evropskymi lesy asi vypada tenhle bobri les uplne zpustle. Ve skutecnosti se jim da prochazet mnohem snaze, nez kanadskym lesem (pralesem), o ktery se bobri "nestaraji". V nem je vetsinou jen obtizne proniknutelna zmet popadanych prachnivejicich prirozene odumrelych stromu. I tady kolem reky zacina podobny les nejakych 50 m od brehu reky - to je ta tmava hradba stromu v pozadi vetsiny snimku na teto strance. Bobri jsou krome lidi snad jedini zivocichove, kteri dovedou dlouhodobe menit prostredi, v nemz ziji. V tomto pripade pas lesa kolem reky. Bobri zijici na potocich (viz o dve stranky dale), meni sve okoli jeste vice, casto nevratne.