BobÒi na potocÉch

VÅtÓina kanadskÙch bobrÊ ale Úije na potocÉch a mokÒinÁch uprostÒed lesÊ. ãasto jim staÃÉ potok s velmi malÙm a promÅnlivÙm prÊtokem vody. MusÉ na nÅm ale vybudovat a neustÁle udrÚovat Ãasto rozsÁhl× soustavy hrÁzÉ, aby vytvoÒili vodnÉ nÁdrÚe s dostateÃnou a stabilnÉ hloubkou vody, na coÚ je tÒeba spousty dÒeva. I v lesÉch v okolÉ Pinawy je moÚno potkÁvat takov× hrÁze takÒka na kaÚd×m kroku. (VypravÉte-li se tam v l×tÅ, musÉte ovÓem poÃÉtat s pÒekonÁvÁnÉm mnoha mokÒin a baÚin. I v zimÅ se ale dajÉ bobÒÉ dÉla pod snÅhem rozeznat, hlavnÅ ÃnÉ-li nÅkde uprostÒed kuÚel bobÒÉho hradu.)

Na t×to strÁnce jsou fotografie z jednoho takov×ho bobÒÉho sÉdliÓtÅ, kter× je vÓak alespoÎ pÅt let a pravdÅpodobnÅ jeÓtÅ mnohem d×le opuÓtÅno. NachÁzÉ se na mal×m potÊÃku, kterÙ se vl×vÁ z vÙchodu do Òeky Winnipeg asi tÒi kilometry na sever od pinawsk×ho mostu. NeuvidÉte tady sice ÚÁdn× bobry, ale zato jsou vidÅt detaily bobÒÉch staveb, kter× by v obÙvan×m mÉstÅ byly skryty pod vodou.

SÉdliÓtÅ bylo tvoÒeno kaskÁdou pÅti hrÁzÉ a tÒemi hrady. Ten nejvÅtÓÉ z nich je velmi dobÒe zachovalÙ, druh× dva byly velmi mal× nebo jsou uÚ znaÃnÅ poÓkozen×. VydÁme se tam proti proudu potoka.

PrvnÉ fotografie je pohled od nejspodnÅjÓÉ hrÁze. V popÒedÉ je na nÉ vnitÒek rybnÉku mezi prvnÉ a druhou hrÁzÉ. Za nÉm je druhÁ hrÁz (to je ta hromada "kÊlÊ" uprostÒed), kterÁ se ÃÁsteÃnÅ skryta za kÒovÉm, kter× na nÉ dnes bujÉ, tÁhne na obou stranÁch pÒes celou ÓÉÒi fotografie a pak jeÓtÅ kus dÁl. HrÁze uÚ dÁvno nejsou udrÚovan×, takÚe hladina vody pÒed nimi asi dost kolÉsÁ podle prÊtoku vody potokem, jak naznaÃuje popraskanÙ ledovÙ pÒÉkrov v popÒedÉ, zpod nÅhoÚ po zamrznutÉ vytekla voda. (8. 12.)

Na dalÓÉ fotografii je stejnÁ hrÁz vidÅt z vrchu a hlavnÅ z druh×, vnitÒnÉ strany, za nÉÚ zvedala zadrÚenou vodu. HrÁz je vybudovanÁ z ohryzanÙch vÅtvÉ a ÃÁstÉ kmenÊ stromÊ, kter× jsou nasklÁdan× zhruba ve smÅru toku vody. ZevnitÒ pak bobÒi tuto dÒevÅnou hradbu dÊkladnÅ vymazali bahnem, aby propouÓtÅla co nejm×nÅ vody. Tento hlinÅnÙ vÙmaz bylo tÒeba neustÁle vylepÓovat a opravovat. BobÒi vyrÁÚeli na opravy hrÁzi jakmile zaregistrovali zmÅny v rychlosti proudÅnÉ vody nebo v bublÁnÉ vody prot×kajÉcÉ hrÁzemi, zpÊsoben× zvÙÓenÙm Õnikem vody v nÅkter× ÃÁsti hrÁze. Tyto dÁvno neudrÚovan× hrÁze jiÚ prosakujÉ hodnÅ. PÒesto jsou pÒed nimi stÁle jeÓtÅ malÁ jezÉrka. (8. 12.)

A zde je druhÙ konec stejn× hrÁze, kterÙ nese stopy nÅjak× dÁvn× katastrofy. PÊvodnÉ hrÁz se tÁhla zhruba po ÕhlopÒÉÃce t×to fotografie od jejÉho lev×ho hornÉho rohu nÅkam kousek nad pravÙ dolnÉ roh. Po jejÉm protrÚenÉ nÅjakou povodnÉ uzavÒeli bobÒi protrÚen× mÉsto zbrusu novÙm kusem hrÁze o nÅco vÙÓe proti proudu, kterÙ je vidÅt v lev× dolnÉ ÃÁsti fotografie. Ta "hromada dÒÉvÉ" uprostÒed fotografie je zbytek pÊvodnÉ hrÁze, jejÉÚ kus dÁl napravo byl odplaven ÕplnÅ. Jeden ze dvou malÙch bobÒÉch hradÊ se nachÁzÉ nedaleko od tohoto opraven×ho kusu hrÁze. (8. 12.)

UprostÒed tohoto obrÁzku je jeden z nejm×nÅ Óesti podvodnÉch vchodÊ do nejvÅtÓÉho ze tÒÉ hradÊ, kterÙ je vestavÅn do poslednÉ, pÁt× hrÁze. VlastnÉ hrad je v prav× ÃÁsti fotografie, nalevo pokraÃuje hrÁz, jejÉmÚ vnitÒkem vede z hradu dalÓÉ chodba, kterÁ vyÕsÔuje pod hrÁzÉ vÉce nalevo. U prav×ho kraje fotografie je vidÅt tÒetÉ vchod. VÓechny tyto tÒi vchody Õstily do Ãtvrt×ho rybnÉka, vytvÁÒen×ho hrÁzÉ, kterÁ leÚela o kus nÉÚe po proudu. I ÃtvrtÙ vchod o nÅkolik metrÊ vÉce vpravo vedl pod hrÁz. DalÓÉ dva vchody jsem naÓel na opaÃn× stranÅ hradu (a hrÁze) - vedly do pÁt×ho rybnÉka za hrÁzÉ, do nÉÚ byl hrad vestavÅn. KdyÚ vÓechno fungovalo tak jak mÅlo, vÓechny tyto vchody leÚely samozÒejmÅ pod hladinou vody. Nad mÉstem pod hrÁzÉ, odkud bylo fotografovÁno, se hrad tyÃÉ asi do vÙÓky 2,5 m. (10. 12.)

Pohled na hrad z druh× strany, z vnitÒku pÁt×ho, nejrozsÁhlejÓÉho rybnÉku, jehoÚ dno je o nÅco vÙÓe (asi zanesen× bahnem za dlouhou dobu existence hrÁze) neÚ dno pod hrÁzÉ. Hrad je dlouhÙ asi 10 m (nikdy jsem sebou nenosil ÚÁdn× mÅÒidlo, takÚe vÓechny rozmÅry, kter× uvÁdÉm jsou m× odhady, jen ÓÉÒku Òeky v Õvodu jsem zmÅÒil pomocÉ tachometru auta nÅkolikerÙm pÒejetÉm mostu). (10. 12.)

Pohled na stejnÙ hrad z vÅtÓÉ dÁlky z prostÒedka nynÉ vÅtÓinou obnaÚen×ho dna pÁt×ho jezera, kter× vzniklo na mÉstÅ soutoku nÅkolika potÊÃkÊ. Ta hromÁdka polen u lev×ho okraje fotografie vypadala jako zÁrodek Óest× hrÁze, kterou bobÒi nikdy nedostavÅli. JeÓtÅ o kus dÁl proti proudu se pak u jin×ho potÊÃku uvnitÒ pÊvodnÉho rozsahu pÁt×ho jezera nachÁzel druhÙ malÙ hrad (rozestavÅnÙ nebo uÚ zhroucenÙ?). VlnÉcÉ se porost uschlÙch naÃervenalÙch vodumilnÙch rostlin na obou stranÁch potoka byl pÊvodnÅ trvale zaplaven bobÒÉmi jezery a jeÓtÅ dnes bude asi periodicky zaplavovÁn pÒi vysok×m prÊtoku vody. (10. 12.)

OtevÒenÙ prostor kolem potoka a bobry vytvoÒenÙch umÅlÙch jezer zÒejmÅ celÙ vznikl vykÁcenÉm lesa bobry. TÉm se tam vytvoÒil novÙ ekosyst×m zarostlÙ hlavnÅ vodnÉmi rostlinami (viz poslednÉ fotografie). BobÒi jsou snad jedinÉ ÚivoÃichov× kromÅ ÃlovÅka, kteÒÉ jsou schopni dlouhodobÅ a Ãasto trvale mÅnit a vytvÁÒet sv× ÚivotnÉ prostÒedÉ. PÒestoÚe ji bobÒi z jakÙchsi dÊvodÊ opustili, obrovskÁ bobry vytvoÒenÁ mÙtina o rozmÅru nÅkolika set metrÊ z fotografiÉ na t×to strÁnce se uÚ asi nikdy nevrÁtÉ do pÊvodnÉho stavu. V dobÅ pln×ho rozsahu bobÒÉch jezer tam bujely nejrÊznÅjÓÉ druhy vodymilovnÙch rostlin a ÚivoÃichÊ. V t× dobÅ se zmÅnilo sloÚenÉ pÊdy a vytvoÒila novÁ vrstva humusu a naplavenin, kterÁ se i po pÒÉpadn×m Õpln×m zmizenÉ hrÁzÉ stane hostitelem jin×ho spoleÃenstvÉ rostlin, neÚ jak× se tam vyskytovalo pÒed pÒÉchodem bobrÊ.

Pokud Úijete v nÅkter×m vÅtÓÉm mÅstÅ Kanady, mÊÚete v kinech IMAX vidÅt krÁsnÙ film o bobrech natoÃenÙ v Kananaskis Country v podhÊÒÉ SkalistÙch hor v AlbertÅ (pokud Úijete v jiÚnÉ ManitobÅ, je moÚno tento film na poÚÁdÁnÉ shl×dnout mnohem levnÅji v Oak Hammock Marsh Interpretive Centre asi 30 km na sever od Winnipegu). TvÊrci filmu museli mÉt hodnÅ trpÅlivosti a hlavnÅ Ãasu. Film zaÃÉnÁ putovÁnÉm dvou mladÙch bobrÊ, hledajÉcÉch vhodn× mÉsto na zaloÚenÉ nov× hrÁze a hradu, proti proudu horsk×ho potoka. DÁle zachycuje budovÁnÉ a opravy hrÁzÉ a postupn× zvÅtÓovÁnÉ jezera. FilmaÒi si museli zÉskat naprostou dÊvÅru bobrÊ a snad i vestavÅli do jejich hradu nÅjakou sklenÅnou stÅnu (jinak si nÅkter× zÁbÅry neumÉm vysvÅtlit), zpoza nÉÚ nafilmovali i nÅkolik krÁtkÙch zÁbÅrÊ dÅje uvnitÒ hradu a zimnÉ vÙlety bobrÊ pod tlustou vrstvou ledu. Nafilmovali i Õtok Ãern×ho medvÅda (normÁlnÅ prÙ bÙloÚrav×ho) na bobra, kterÙ prÁvÅ pokÁcel strom. MedvÅd byl pÒilÁkÁn mechanickÙm zvukem bobÒÉho hryzÁnÉ. Bobr utrpÅl poÒÁdn× medvÅdÉ "pohlazenÉ" po zÁdech, nakonec se mu ale podaÒilo bez dalÓÉ Õhony uniknout pod vodu. NaÓtvanÙ medvÅd se zaÃal probourÁvat stÒechou hradu dovnitÒ, coÚ bylo nejprve filmovÁno zvenku a pak pomocÉ t× kamery nÅkde uvnitÒ hradu, kterÁ sledovala, jak se stÁle ÓirÓÉ dÉrou prodÉrÁ medvÅdÉ hlava. V t× dobÅ ovÓem uÚ byla celÁ bobÒÉ rodina za deseti horami.

Podle mnoÚstvÉ nespotÒebovanÙch stromÊ v "bobÒÉm lese" u Òeky (o dvÅ strÁnky dÒÉve) se mi zdÁ, Úe i bobÒi od Òek, kteÒÉ nemusÉ stavÅt hrÁze, kÁcÉ vÉce stromÊ neÚ kolik staÃÉ snÉst. MoÚnÁ proto, Úe musÉ stÁle nÅco hryzat, aby jim jejich zuby moc nepÒerostly. VÅtÓina vÓech bobrÊ Úije na potocÉch, kde musÉ stavÅt hrÁze, proto jsou asi vÓichni bobÒi vÙvojem uzpÊsobeni ke kÁcenÉ tak velk×ho mnoÚstvÉ dÒeva, jak× potÒebujÉ k Úivotu v lese na potocÉch a baÚinÁch. V takovÙch mÉstech najdete kolem obydlÉ bobrÊ mnohem m×nÅ bobry pokÁcenÙch a nespotÒebovanÙch stromÊ, neÚ tomu bylo v naÓem lese u Òeky. NapÒÉklad na velk×m opuÓtÅn×m bobÒÉm sÉdliÓti z t×to strÁnky jsem jich naÓel jen nÅkolik mÁlo. I kdyÚ to moÚnÁ nebude zcela typickÙ pÒÉklad, protoÚe toto mÉsto mohlo bÙt opuÓtÅno bobry pÒed mnoha lety moÚnÁ prÁvÅ proto, Úe uÚ to mÅli do lesa moc daleko. Vzhledem k tvaru okolnÉho ter×nu dalÓÉ zvyÓovÁnÉ hrÁzÉ uÚ nevedlo k posunovÁnÉ bÒehÊ jejich umÅlÙch jezer blÉÚe k lesu a tak vyuÚili skoro do poslednÉ tÒÉsky vÓechno dÒÉvÉ, kter× se nachÁzelo ve vzdÁlenosti, kterou povaÚujÉ za bezpeÃnou a pak odeÓli jinam. To je jen moje soukromÁ teorie, kterou povaÚuji za nejpravdÅpodobnÅjÓÉ. Co se tam vÓak doopravdy stalo, nevÉm. Je tÒeba tak× moÚn×, Úe bobÒi byli pÒed nÅjakÙmi 35 lety pÒÉliÓ ruÓeni stavbou laboratoÒÉ, v nichÚ pracuji, vzdÁlenÙch odtamtud jen asi kilometr. Nebo se dlouhodobÅ zmenÓil prÊtok vody jejich potokem.

V tom pÒÉpadÅ tam v dneÓnÉ dobÅ zase musÉ t×ct dost vody alespoÎ pro malÙ bobÒÉ rybnÉk za nÉzkou hrÁzÉ, kterÙ se nachÁzÉ asi 100 m po proudu pod tÉmto opuÓtÅnÙm sÉdliÓtÅm. VypadÁ to, jako by ho tam celkem nedÁvno zaloÚil nÅjakÙ mladÙ bobÒÉ pÁr (tÒeba by jeden z nich mohl pochÁzet z naÓeho hradu na Òece Winnipeg?). Kolem je hodnÅ ÃerstvÅ uhryzanÙch pahÙlÊ stromÊ. ObydlÉ majÉ skoro cel× v podzemÉ, u bÒehu se jen docela nenÁpadnÅ krÃÉ na nÅm navÙÓenÁ malÁ hromÁdka blÁta posypanÁ ÃerstvÙmi bobÒÉmi tÒÉskami. VÓechno je velice skromn× jak uÚ to tak bÙvÁ u zaÃÉnajÉcÉch mladÙch rodin. 21.12.2000: BohuÚel je tam lid× nechali na pokoji pouh× dva roky!

Mimochodem, nechat se kousnout od bobra by asi nebylo moc moudr×. PÒedpoklÁdÁm, Úe na jedno hryznutÉ by asi byl schopen pÒekousnout tÒeba na ruce vÓechny svaly a c×vy, kter× jsou mnohem mÅkÃÉ neÚ kmen stromu.