Doba tžsnž pÞed za‹‡tkem zimy je nejlepä’ obdob’ na pozorov‡n’ bobró. Kdyì c’t’, ìe jim za chv’li väechno zamrzne, snaì’ se na posledn’ chv’li nadžlat co nejv’ce z‡sob a zapomenou na svou plachost. Pokud je neobtžìujete, ‹asto v‡m dovol’ je pozorovat z bezprostÞedn’ bl’zkosti. Tak jsem kdysi pÞi bruslen’ na Þ’‹ce Fish Creek na jiìn’m okraji Calgary v Albertž asi ze dvou metró pozoroval bobra, kterŽmu uì zóstala jako vchod do podzem’ jen mal‡ d’ra v bÞehu, jeì se st‡le zmenäovala jak vrstva ledu naróstala d’ky neust‡lŽmu natŽk‡n’ vody na povrch v nžkterùch m’stech podŽl bÞehu. Ten bobr uhryz‡val malŽ stromky na druhŽ stranž Þ’‹ky a hned je tahal celŽ po ledž do svŽ d’ry. Kdyì se s nimi "rozj’ìdžl", kr‡snž mu na ledž prokluzovaly nohy. Dalä’ problŽm byl, jak prot‡hnout celù stromek tou d’rou. Jen kdyì to neälo, pÞehryzal ho na menä’ ‹‡sti. Tak tam bez pÞest‡n’ kmital snad celù den. Dalä’ den uì byla jeho d’ra zakryt‡ ledem.

BobÞi od pinawskŽho mostu byli letos celou dobu dost plaä’ a opatrn’. Je moìnŽ, ìe to bylo kvóli nezvykle dlouhŽmu a teplŽmu podzimu, kdy mohli k‡cet stromy v pohodž po delä’ dobu neì obvykle a nebylo zapotÞeb’ na posledn’ chv’li spžchat. Ze za‹‡tku mizeli ve vodž ‹asto jeätž neì jsem si jich väiml, to pozn‡te podle typickŽ silnŽ r‡ny, kter‡ zn’ skoro jako vùstÞel z puäky - kdyì se chtžj’ ponoÞit rychle, udžlaj’ to pomoc’ mohutnŽho pl‡cnut’ svŽho placatŽho ocasu, kterŽ je v okamìiku pÞem’st’ pod vodou o nžkolik metró. Nejsp’ä m‡ ta r‡na i zastraäit potenci‡ln’ho œto‹n’ka, protoìe se takŽ um’ ponoÞit naprosto neslyänž. Z‡leì’ asi na jejich ch‡p‡n’ m’ry nebezpe‹’, jakou formu œniku zvol’.

PÞi plav‡n’ pod vodou se bobÞi ob‹as mus’ nadùchnout. Um’ to džlat tak perfektnž, ìe pÞi tom skoro neporuä’ hladinu. Kdyì je hladina i jen nepatrnž zvlnžn‡, vóbec si neväimnete, ìe pod n’ plave bobr. Jen jednou, kdyì byla hladina perfektnž rovn‡ jako zrcadlo jsem si väiml, ìe po bobÞ’m ponoÞen’ se kaìdùch asi 5 aì 10 metró objev’ na hladinž dvž nepatrnŽ te‹ky v m’stž, kde se bobÞ’ nos dotkl zespodu hladiny a nas‡val vzduch nosn’mi d’rkami. Poruäil pÞi tom hladinu tak m‡lo, ìe se kolem m’sta jeho nadechnut’ rozä’Þily vlnky jen do vzd‡lenosti nžkolika centimetró a pak se hladina zase rychle vyrovnala. Bylo tÞeba d‡vat moc pozor, aby si ‹lovžk väiml dalä’ho m’sta nadechnut’ v pÞedpokl‡danŽm smžru pohybu bobra.

Pozdžji si na moje potulov‡n’ se po jejich kr‡lovstv’ zvykli natolik, ìe nemizeli pod vodou, pokud jsem se nesnaìil pÞibl’ìit v’ce neì na nžjakùch 20 aì 30 metró. Tak mž jeden z nich alespoË nechal udžlat fotografie nahoÞe, na nichì plave kolem bÞehu bl’zko bodu ‹. 3.

	Na bÞeh se ale v mŽ pÞ’tomnosti neodv‡ìili (byli tam mysl’m v tu dobu asi dva). Jeden z nich chtžl alespoË vyuì’t ‹as ohryz‡v‡n’m nžjakùch vžtvi‹ek pÞikr‹enù za kamennùm vù‹nžlkem dna v Þece v bezpe‹nŽ vzd‡lenosti asi 15 m od bÞehu, od kterŽho j‡ jsem takŽ byl poÞ‡d jeätž vzd‡len asi 10 m.

Kdyì jsem se snaìil pÞibl’ìit trochu v’ce ke bÞehu, bobrovi se to nel’bilo, nechal hryz‡n’ a tentokr‡t neslyänž se ponoÞil pod hladinu a zmizel. Na vedlejä’m sn’mku se mi ho jeätž podaÞilo zachytit pr‡vž neì vklouznul pod hladinu.

Tak jsem bobra s kamenem z pÞedchoz’ch dvou sn’mkó alespoË na po‹’ta‹i zvžtäil. Nalevo dole jsou te“ dobÞe vidžt i vžtvi‹ky, kterŽ okusoval. Napravo ladn‡ kÞivka jeho tžla, pÞipravenŽho s nejmenä’m odporem vklouznout pod hladinu.

Kolik bobró tam dohromady ìije, nev’m. V jednom bobÞ’m hradž móìe ì’t cel‡ rozvžtven‡ rodina - p‡r, kterù hrad zaloìil s nžkterùmi dospžlùmi džtmi i róznùmi teti‹kami a strù‹ky (‹‡st ml‡deìe ale kaìdoro‹nž odch‡z’ zakl‡dat novŽ hrady). Nejv’ce jsem tam pohromadž pÞistihl ‹tyÞi dospžlŽ bobry. To bylo asi v 11 hodin v noci. Väichni se pÞi mŽm pÞ’jezdu zÞejmž radžji pÞem’stili od k‡cen’ stromó do Þeky, tÞi z nich zóstali alespoË sedžt u bÞehu p‡r metró pod mùma nohama, kde pokra‹ovali v ohryz‡v‡n’ vžtv’ a ten ‹tvrtù radžji krouìil kolem ve vodž. Byla mžs’‹n‡ noc, pÞesto jsem je ale vidžl jen jako tmavŽ st’ny a na fotografov‡n’ v noci nejsem zat’m zaÞ’zen. Vžtve a kmeny stromó hryìou s velkou vervou a rychlost’. Vyd‡vaj’ pÞi tom zvuk st‡lŽ frekvence, kterù móìe pÞipom’nat pomalejä’ motorovou pilu a obzvl‡ätž v noci je slyäet alespoË na des’tky metró.

---