Bobri 4

BobÞ’ les

Z po‹‡tku mi nebylo vóbec jasnŽ, kde vlastnž ti bobÞi z pÞedchoz’ch tÞ’ str‡nek ìij’. V prostoru nžkolika set metró na jih od mostu, kde v lŽtž ‹asto plavu, ur‹itž ì‡dnù bobÞ’ hrad nen’. Na druhŽ stranž mostu ze silnice takŽ ì‡dnù hrad vidžt nebylo a bÞeh tam nevypadal nijak zaj’mavž, aby mž dÞ’ve napadlo se t’m smžrem prod’rat lesem. TakŽ mž nenapadlo, ìe by hrad mohl bùt tak daleko, ìe by ho nebylo z mostu vidžt. Kdyì jsem väak nžkdy druhù tùden v listopadu uvidžl bobra, jak odplouv‡ s velkou vžtv’ od bodu ‹. 3 pod most smžrem na sever, bylo jasnŽ, ìe hrad mus’ bùt tam. Vydal jsem se tedy na podrobnžjä’ prózkum druhŽ strany mostu a objevil jsem tam podŽl Þeky p‡s lesa alespoË 30 m äirokù, v nžmì uì nejsp’ä des’tky let neruäenž hospodaÞili bobÞi (‹. 2 na mapž). Väude bylo velkŽ mnoìstv’ od bobró poraìenùch stromó, nžkterŽ ‹erstvž, jinŽ uì tŽmžÞ zetlelŽ.

	Na tomto sn’mku je detail dubovùch dvoj‹at (oba o prómžru pÞes 20 cm), z nichì jedno uì bobÞi œplnž pÞehryzali. DruhŽ zat’m stoj’, ale m‡ na m‡le. Nach‡zej’ se v tžsnŽ bl’zkosti mostu. (12. 11.)

O 12 dn’ pozdžji jsem uì naäel na zemi i ten druhù dub. (24. 11.)

	O kus d‡l (u ìulovŽ sk‡ly vysunutŽ do Þeky na sever od mostu - viz mapa) se bobÞi pustili do dubu, kterù m‡ asi pól metru v prómžru. V’c uì s t’mhle stromem ale letos nepokro‹ili. Vedle leì’ doubek pok‡cenù v dÞ’vžjä’ch letech. Zd‡ se, ìe o pok‡cenŽ stromy, kterŽ bobÞi do zimy nesta‹’ zpracovat, dalä’ roky uì nemaj’ z‡jem. Kóra takovùch zaschlùch stromó uì asi nebude moc chutn‡. (24. 11.)

O kus d‡l (u ìulovŽ sk‡ly vysunutŽ do Þeky na sever od mostu - viz mapa) se bobÞi pustili do dubu, kterù m‡ asi pól metru v prómžru. V’c uì s t’mhle stromem ale letos nepokro‹ili. Vedle leì’ doubek pok‡cenù v dÞ’vžjä’ch letech. Zd‡ se, ìe o pok‡cenŽ stromy, kterŽ bobÞi do zimy nesta‹’ zpracovat, dalä’ roky uì nemaj’ z‡jem. Kóra takovùch zaschlùch stromó uì asi nebude moc chutn‡. (24. 11.)

Detail dalä’ch nahryzanùch stromó. RóznŽ vrstvy odkrytŽ kóry, b’lù vnitÞek stromu a róznž zbarvenŽ liäejn’ky na neporuäenŽ kóÞe stromó dohromady docela hraj’ väemi barvami. (12. 11.)

	‰erstvž pok‡cenŽ stromy na starŽ bobÞ’ pasece. (24. 11.)

TotŽì o kus d‡l. (24. 11.)

	Vžtäinou v minulùch letech bobry pok‡cenŽ stromy uì docela bl’zko bobÞ’ho hradu (viz dalä’ str‡nka). (17. 11.)

Jedna z bobÞ’ch stezek vedouc’ch od Þeky, kter‡ kon‹’ mezi vžtäinou uì d‡vno pok‡cenùmi stromy. (27. 11.) V srovn‡n’ s uì po stalet’ kultivovanùmi evropskùmi lesy asi vypad‡ tenhle bobÞ’ les œplnž zpustle. Ve skute‹nosti se jim d‡ proch‡zet mnohem sn‡ze, neì kanadskùm lesem (pralesem), o kterù se bobÞi "nestaraj’". V nžm je vžtäinou jen obt’ìnž proniknuteln‡ zmžé popadanùch pr‡chnivžj’c’ch pÞirozenž odumÞelùch stromó. I tady kolem Þeky za‹’n‡ podobnù les nžjakùch 50 m od bÞehu Þeky - to je ta tmav‡ hradba stromó v pozad’ vžtäiny sn’mkó na tŽto str‡nce. BobÞi jsou kromž lid’ snad jedin’ ìivo‹ichovŽ, kteÞ’ dovedou dlouhodobž mžnit prostÞed’, v nžmì ìij’. V tomto pÞ’padž p‡s lesa kolem Þeky. BobÞi ìij’c’ na potoc’ch (viz o dvž str‡nky d‡le), mžn’ svŽ okol’ jeätž v’ce, ‹asto nevratnž.

Jedna z bobÞ’ch stezek vedouc’ch od Þeky, kter‡ kon‹’ mezi vžtäinou uì d‡vno pok‡cenùmi stromy. (27. 11.)

V srovn‡n’ s uì po stalet’ kultivovanùmi evropskùmi lesy asi vypad‡ tenhle bobÞ’ les œplnž zpustle. Ve skute‹nosti se jim d‡ proch‡zet mnohem sn‡ze, neì kanadskùm lesem (pralesem), o kterù se bobÞi "nestaraj’". V nžm je vžtäinou jen obt’ìnž proniknuteln‡ zmžé popadanùch pr‡chnivžj’c’ch pÞirozenž odumÞelùch stromó. I tady kolem Þeky za‹’n‡ podobnù les nžjakùch 50 m od bÞehu Þeky - to je ta tmav‡ hradba stromó v pozad’ vžtäiny sn’mkó na tŽto str‡nce. BobÞi jsou kromž lid’ snad jedin’ ìivo‹ichovŽ, kteÞ’ dovedou dlouhodobž mžnit prostÞed’, v nžmì ìij’. V tomto pÞ’padž p‡s lesa kolem Þeky. BobÞi ìij’c’ na potoc’ch (viz o dvž str‡nky d‡le), mžn’ svŽ okol’ jeätž v’ce, ‹asto nevratnž.