BobÞi na potoc’ch

Vžtäina kanadskùch bobró ale ìije na potoc’ch a mokÞin‡ch uprostÞed lesó. ‰asto jim sta‹’ potok s velmi malùm a promžnlivùm prótokem vody. Mus’ na nžm ale vybudovat a neust‡le udrìovat ‹asto rozs‡hlŽ soustavy hr‡z’, aby vytvoÞili vodn’ n‡drìe s dostate‹nou a stabiln’ hloubkou vody, na coì je tÞeba spousty dÞeva. I v les’ch v okol’ Pinawy je moìno potk‡vat takovŽ hr‡ze takÞka na kaìdŽm kroku. (Vyprav’te-li se tam v lŽtž, mus’te oväem po‹’tat s pÞekon‡v‡n’m mnoha mokÞin a baìin. I v zimž se ale daj’ bobÞ’ d’la pod snžhem rozeznat, hlavnž ‹n’-li nžkde uprostÞed kuìel bobÞ’ho hradu.)

Na tŽto str‡nce jsou fotografie z jednoho takovŽho bobÞ’ho s’dliätž, kterŽ je väak alespoË pžt let a pravdžpodobnž jeätž mnohem dŽle opuätžno. Nach‡z’ se na malŽm potó‹ku, kterù se vlŽv‡ z vùchodu do Þeky Winnipeg asi tÞi kilometry na sever od pinawskŽho mostu. Neuvid’te tady sice ì‡dnŽ bobry, ale zato jsou vidžt detaily bobÞ’ch staveb, kterŽ by v obùvanŽm m’stž byly skryty pod vodou.

S’dliätž bylo tvoÞeno kask‡dou pžti hr‡z’ a tÞemi hrady. Ten nejvžtä’ z nich je velmi dobÞe zachovalù, druhŽ dva byly velmi malŽ nebo jsou uì zna‹nž poäkozenŽ. Vyd‡me se tam proti proudu potoka.

Prvn’ fotografie je pohled od nejspodnžjä’ hr‡ze. V popÞed’ je na n’ vnitÞek rybn’ku mezi prvn’ a druhou hr‡z’. Za n’m je druh‡ hr‡z (to je ta hromada "kóló" uprostÞed), kter‡ se ‹‡ste‹nž skryta za kÞov’m, kterŽ na n’ dnes buj’, t‡hne na obou stran‡ch pÞes celou ä’Þi fotografie a pak jeätž kus d‡l. Hr‡ze uì d‡vno nejsou udrìovanŽ, takìe hladina vody pÞed nimi asi dost kol’s‡ podle prótoku vody potokem, jak nazna‹uje popraskanù ledovù pÞ’krov v popÞed’, zpod nžhoì po zamrznut’ vytekla voda. (8. 12.)

Na dalä’ fotografii je stejn‡ hr‡z vidžt z vrchu a hlavnž z druhŽ, vnitÞn’ strany, za n’ì zvedala zadrìenou vodu. Hr‡z je vybudovan‡ z ohryzanùch vžtv’ a ‹‡st’ kmenó stromó, kterŽ jsou naskl‡danŽ zhruba ve smžru toku vody. ZevnitÞ pak bobÞi tuto dÞevžnou hradbu dókladnž vymazali bahnem, aby propouätžla co nejmŽnž vody. Tento hlinžnù vùmaz bylo tÞeba neust‡le vylepäovat a opravovat. BobÞi vyr‡ìeli na opravy hr‡zi jakmile zaregistrovali zmžny v rychlosti proudžn’ vody nebo v bubl‡n’ vody protŽkaj’c’ hr‡zemi, zpósobenŽ zvùäenùm œnikem vody v nžkterŽ ‹‡sti hr‡ze. Tyto d‡vno neudrìovanŽ hr‡ze jiì prosakuj’ hodnž. PÞesto jsou pÞed nimi st‡le jeätž mal‡ jez’rka. (8. 12.)

A zde je druhù konec stejnŽ hr‡ze, kterù nese stopy nžjakŽ d‡vnŽ katastrofy. Póvodn’ hr‡z se t‡hla zhruba po œhlopÞ’‹ce tŽto fotografie od jej’ho levŽho horn’ho rohu nžkam kousek nad pravù doln’ roh. Po jej’m protrìen’ nžjakou povodn’ uzavÞeli bobÞi protrìenŽ m’sto zbrusu novùm kusem hr‡ze o nžco vùäe proti proudu, kterù je vidžt v levŽ doln’ ‹‡sti fotografie. Ta "hromada dÞ’v’" uprostÞed fotografie je zbytek póvodn’ hr‡ze, jej’ì kus d‡l napravo byl odplaven œplnž. Jeden ze dvou malùch bobÞ’ch hradó se nach‡z’ nedaleko od tohoto opravenŽho kusu hr‡ze. (8. 12.)

UprostÞed tohoto obr‡zku je jeden z nejmŽnž äesti podvodn’ch vchodó do nejvžtä’ho ze tÞ’ hradó, kterù je vestavžn do posledn’, p‡tŽ hr‡ze. Vlastn’ hrad je v pravŽ ‹‡sti fotografie, nalevo pokra‹uje hr‡z, jej’mì vnitÞkem vede z hradu dalä’ chodba, kter‡ vyœséuje pod hr‡z’ v’ce nalevo. U pravŽho kraje fotografie je vidžt tÞet’ vchod. Väechny tyto tÞi vchody œstily do ‹tvrtŽho rybn’ka, vytv‡ÞenŽho hr‡z’, kter‡ leìela o kus n’ìe po proudu. I ‹tvrtù vchod o nžkolik metró v’ce vpravo vedl pod hr‡z. Dalä’ dva vchody jsem naäel na opa‹nŽ stranž hradu (a hr‡ze) - vedly do p‡tŽho rybn’ka za hr‡z’, do n’ì byl hrad vestavžn. Kdyì väechno fungovalo tak jak mžlo, väechny tyto vchody leìely samozÞejmž pod hladinou vody. Nad m’stem pod hr‡z’, odkud bylo fotografov‡no, se hrad ty‹’ asi do vùäky 2,5 m. (10. 12.)

Pohled na hrad z druhŽ strany, z vnitÞku p‡tŽho, nejrozs‡hlejä’ho rybn’ku, jehoì dno je o nžco vùäe (asi zanesenŽ bahnem za dlouhou dobu existence hr‡ze) neì dno pod hr‡z’. Hrad je dlouhù asi 10 m (nikdy jsem sebou nenosil ì‡dnŽ mžÞidlo, takìe väechny rozmžry, kterŽ uv‡d’m jsou mŽ odhady, jen ä’Þku Þeky v œvodu jsem zmžÞil pomoc’ tachometru auta nžkolikerùm pÞejet’m mostu). (10. 12.)

Pohled na stejnù hrad z vžtä’ d‡lky z prostÞedka nyn’ vžtäinou obnaìenŽho dna p‡tŽho jezera, kterŽ vzniklo na m’stž soutoku nžkolika potó‹kó. Ta hrom‡dka polen u levŽho okraje fotografie vypadala jako z‡rodek äestŽ hr‡ze, kterou bobÞi nikdy nedostavžli. Jeätž o kus d‡l proti proudu se pak u jinŽho potó‹ku uvnitÞ póvodn’ho rozsahu p‡tŽho jezera nach‡zel druhù malù hrad (rozestavžnù nebo uì zhroucenù?). Vln’c’ se porost uschlùch na‹ervenalùch vodumilnùch rostlin na obou stran‡ch potoka byl póvodnž trvale zaplaven bobÞ’mi jezery a jeätž dnes bude asi periodicky zaplavov‡n pÞi vysokŽm prótoku vody. (10. 12.)

OtevÞenù prostor kolem potoka a bobry vytvoÞenùch umžlùch jezer zÞejmž celù vznikl vyk‡cen’m lesa bobry. T’m se tam vytvoÞil novù ekosystŽm zarostlù hlavnž vodn’mi rostlinami (viz posledn’ fotografie). BobÞi jsou snad jedin’ ìivo‹ichovŽ kromž ‹lovžka, kteÞ’ jsou schopni dlouhodobž a ‹asto trvale mžnit a vytv‡Þet svŽ ìivotn’ prostÞed’. PÞestoìe ji bobÞi z jakùchsi dóvodó opustili, obrovsk‡ bobry vytvoÞen‡ mùtina o rozmžru nžkolika set metró z fotografi’ na tŽto str‡nce se uì asi nikdy nevr‡t’ do póvodn’ho stavu. V dobž plnŽho rozsahu bobÞ’ch jezer tam bujely nejróznžjä’ druhy vodymilovnùch rostlin a ìivo‹ichó. V tŽ dobž se zmžnilo sloìen’ pódy a vytvoÞila nov‡ vrstva humusu a naplavenin, kter‡ se i po pÞ’padnŽm œplnŽm zmizen’ hr‡z’ stane hostitelem jinŽho spole‹enstv’ rostlin, neì jakŽ se tam vyskytovalo pÞed pÞ’chodem bobró.

Pokud ìijete v nžkterŽm vžtä’m mžstž Kanady, móìete v kinech IMAX vidžt kr‡snù film o bobrech nato‹enù v Kananaskis Country v podhóÞ’ Skalistùch hor v Albertž (pokud ìijete v jiìn’ Manitobž, je moìno tento film na poì‡d‡n’ shlŽdnout mnohem levnžji v Oak Hammock Marsh Interpretive Centre asi 30 km na sever od Winnipegu). Tvórci filmu museli m’t hodnž trpžlivosti a hlavnž ‹asu. Film za‹’n‡ putov‡n’m dvou mladùch bobró, hledaj’c’ch vhodnŽ m’sto na zaloìen’ novŽ hr‡ze a hradu, proti proudu horskŽho potoka. D‡le zachycuje budov‡n’ a opravy hr‡z’ a postupnŽ zvžtäov‡n’ jezera. FilmaÞi si museli z’skat naprostou dóvžru bobró a snad i vestavžli do jejich hradu nžjakou sklenžnou stžnu (jinak si nžkterŽ z‡bžry neum’m vysvžtlit), zpoza n’ì nafilmovali i nžkolik kr‡tkùch z‡bžró džje uvnitÞ hradu a zimn’ vùlety bobró pod tlustou vrstvou ledu. Nafilmovali i œtok ‹ernŽho medvžda (norm‡lnž prù bùloìravŽho) na bobra, kterù pr‡vž pok‡cel strom. Medvžd byl pÞil‡k‡n mechanickùm zvukem bobÞ’ho hryz‡n’. Bobr utrpžl poÞ‡dnŽ medvžd’ "pohlazen’" po z‡dech, nakonec se mu ale podaÞilo bez dalä’ œhony uniknout pod vodu. Naätvanù medvžd se za‹al probour‡vat stÞechou hradu dovnitÞ, coì bylo nejprve filmov‡no zvenku a pak pomoc’ tŽ kamery nžkde uvnitÞ hradu, kter‡ sledovala, jak se st‡le äirä’ d’rou prod’r‡ medvžd’ hlava. V tŽ dobž oväem uì byla cel‡ bobÞ’ rodina za deseti horami.

Podle mnoìstv’ nespotÞebovanùch stromó v "bobÞ’m lese" u Þeky (o dvž str‡nky dÞ’ve) se mi zd‡, ìe i bobÞi od Þek, kteÞ’ nemus’ stavžt hr‡ze, k‡c’ v’ce stromó neì kolik sta‹’ sn’st. Moìn‡ proto, ìe mus’ st‡le nžco hryzat, aby jim jejich zuby moc nepÞerostly. Vžtäina väech bobró ìije na potoc’ch, kde mus’ stavžt hr‡ze, proto jsou asi väichni bobÞi vùvojem uzpósobeni ke k‡cen’ tak velkŽho mnoìstv’ dÞeva, jakŽ potÞebuj’ k ìivotu v lese na potoc’ch a baìin‡ch. V takovùch m’stech najdete kolem obydl’ bobró mnohem mŽnž bobry pok‡cenùch a nespotÞebovanùch stromó, neì tomu bylo v naäem lese u Þeky. NapÞ’klad na velkŽm opuätžnŽm bobÞ’m s’dliäti z tŽto str‡nky jsem jich naäel jen nžkolik m‡lo. I kdyì to moìn‡ nebude zcela typickù pÞ’klad, protoìe toto m’sto mohlo bùt opuätžno bobry pÞed mnoha lety moìn‡ pr‡vž proto, ìe uì to mžli do lesa moc daleko. Vzhledem k tvaru okoln’ho terŽnu dalä’ zvyäov‡n’ hr‡z’ uì nevedlo k posunov‡n’ bÞehó jejich umžlùch jezer bl’ìe k lesu a tak vyuìili skoro do posledn’ tÞ’sky väechno dÞ’v’, kterŽ se nach‡zelo ve vzd‡lenosti, kterou povaìuj’ za bezpe‹nou a pak odeäli jinam. To je jen moje soukrom‡ teorie, kterou povaìuji za nejpravdžpodobnžjä’. Co se tam väak doopravdy stalo, nev’m. Je tÞeba takŽ moìnŽ, ìe bobÞi byli pÞed nžjakùmi 35 lety pÞ’liä ruäeni stavbou laboratoÞ’, v nichì pracuji, vzd‡lenùch odtamtud jen asi kilometr. Nebo se dlouhodobž zmenäil prótok vody jejich potokem.

V tom pÞ’padž tam v dneän’ dobž zase mus’ tŽct dost vody alespoË pro malù bobÞ’ rybn’k za n’zkou hr‡z’, kterù se nach‡z’ asi 100 m po proudu pod t’mto opuätžnùm s’dliätžm. Vypad‡ to, jako by ho tam celkem ned‡vno zaloìil nžjakù mladù bobÞ’ p‡r (tÞeba by jeden z nich mohl poch‡zet z naäeho hradu na Þece Winnipeg?). Kolem je hodnž ‹erstvž uhryzanùch pahùló stromó. Obydl’ maj’ skoro celŽ v podzem’, u bÞehu se jen docela nen‡padnž kr‹’ na nžm navùäen‡ mal‡ hrom‡dka bl‡ta posypan‡ ‹erstvùmi bobÞ’mi tÞ’skami. Väechno je velice skromnŽ jak uì to tak bùv‡ u za‹’naj’c’ch mladùch rodin. 21.12.2000: Bohuìel je tam lidŽ nechali na pokoji pouhŽ dva roky!

Mimochodem, nechat se kousnout od bobra by asi nebylo moc moudrŽ. PÞedpokl‡d‡m, ìe na jedno hryznut’ by asi byl schopen pÞekousnout tÞeba na ruce väechny svaly a cŽvy, kterŽ jsou mnohem mžk‹’ neì kmen stromu.