Něco informací o životě bobrů se objeví hlavně na dalších stránkách (Bobři 3-6).
Více najdete třeba na UoM Animal Diversity Web.
2. listopadu 1998 jsem si poprvé všiml, že se bobři letos pustili do intenzivního kácení stromů na převážně osikami porostlé stráni pod odpočívadlem na východním konci mostu. Tento strom ležící na okraji udržovaného trávníku odpočívadla byl jasně pokácen bobry. Odhryzaný vršek stromu leží opodál nalevo. |
Druhý den ráno vršek zmizel beze zbytku a z kmene byly čistě odhryzané a odnošené všechny větve. Na zbytek kmene bobři nějak zapomněli, leží tam pod sněhem dodnes. Všimněte si, že za tu noc však stačili pokácet a beze zbytku odtáhnout další čtyři stromy (o průměru kolem 10 cm), jak o tom svědčí čtyři čerstvě se bělající špičaté "pařezy" blízko paty ležícího stromu, na jejichž místě na prvním snímku ještě stojí celé stromy. |
Vraťme se nyní zpět do 2. listopadu. Když jsem scházel po stráni dolů, potkal jsem další čerstvě od bobrů pokácené stromy. Přestože jsem po podrobnějším zkoumání v tom lesíku našel hned na několika místech stopy po bobřích návštěvách z předchozích let, alespoň během posledních pěti let se v tomto hlavně rybáři hodně navštěvovaném místě nikdy nedali do práce v tak velkém měřítku jako letos. |
Dole pod strání na plošince s ohništěm byly další pokácené stromy. Na tomto snímku je dobře vidět i jednu z bobřích cestiček vedoucích do řeky, po nichž si odtahovali větve a na krátká polena přehryzané kmeny stromů do řeky a vodou je pak dopravovali ke svému hradu, který jsem později objevil na sever od mostu. Ten špičatý starý pahýl stromu uprostřed horního konce cestičky je právě jeden z důkazů bobřích návstěv tohoto místa v dřívějsích letech. (2. 11.) |
Tady jsou ty dva stromy z předchozího snímku zblízka. V popředí, je vidět pět hromádek třísek, které leží na místech, v nichž bobři přehryzali levý strom, z něhož toho tak v době fotografování už moc nezbylo, na menší kusy, které byli schopni dopravit do svých zásobáren u hradu. (2. 11.) |
Na tomto a na následujícím snímku je dno řeky blízko konce bobří cestičky z předpředchozího snímku s doběla ohryzanými větvičkami z pokácených stromů. (2. 11.) |
Bobři se živí kůrou stromů a při přípravě zimních zásob zřejmě to nejchutnější hned zkonzumují na místě. (2. 11.) |