Bobri 4

Bobří les

Z počátku mi nebylo vůbec jasné, kde vlastně ti bobři z předchozích tří stránek žijí. V prostoru několika set metrů na jih od mostu, kde v létě často plavu, určitě žádný bobří hrad není. Na druhé straně mostu ze silnice také žádný hrad vidět nebylo a břeh tam nevypadal nijak zajímavě, aby mě dříve napadlo se tím směrem prodírat lesem. Také mě nenapadlo, že by hrad mohl být tak daleko, že by ho nebylo z mostu vidět. Když jsem však někdy druhý týden v listopadu uviděl bobra, jak odplouvá s velkou větví od bodu č. 3 pod most směrem na sever, bylo jasné, že hrad musí být tam. Vydal jsem se tedy na podrobnější průzkum druhé strany mostu a objevil jsem tam podél řeky pás lesa alespoň 30 m široký, v němž už nejspíš desítky let nerušeně hospodařili bobři (č. 2 na mapě). Všude bylo velké množství od bobrů poražených stromů, některé čerstvě, jiné už téměř zetlelé.

	Na tomto snímku je detail dubových dvojčat (oba o průměru přes 20 cm), z nichž jedno už bobři úplně přehryzali. Druhé zatím stojí, ale má na mále. Nacházejí se v těsné blízkosti mostu. (12. 11.)

O 12 dní později jsem už našel na zemi i ten druhý dub. (24. 11.)

	O kus dál (u žulové skály vysunuté do řeky na sever od mostu - viz mapa) se bobři pustili do dubu, který má asi půl metru v průměru. Víc už s tímhle stromem ale letos nepokročili. Vedle leží doubek pokácený v dřívějších letech. Zdá se, že o pokácené stromy, které bobři do zimy nestačí zpracovat, další roky už nemají zájem. Kůra takových zaschlých stromů už asi nebude moc chutná. (24. 11.)

O kus dál (u žulové skály vysunuté do řeky na sever od mostu - viz mapa) se bobři pustili do dubu, který má asi půl metru v průměru. Víc už s tímhle stromem ale letos nepokročili. Vedle leží doubek pokácený v dřívějších letech. Zdá se, že o pokácené stromy, které bobři do zimy nestačí zpracovat, další roky už nemají zájem. Kůra takových zaschlých stromů už asi nebude moc chutná. (24. 11.)

Detail dalších nahryzaných stromů. Různé vrstvy odkryté kůry, bílý vnitřek stromu a různě zbarvené lišejníky na neporušené kůře stromů dohromady docela hrají všemi barvami. (12. 11.)

	Čerstvě pokácené stromy na staré bobří pasece. (24. 11.)

Totéž o kus dál. (24. 11.)

	Většinou v minulých letech bobry pokácené stromy už docela blízko bobřího hradu (viz další stránka). (17. 11.)

Jedna z bobřích stezek vedoucích od řeky, která končí mezi většinou už dávno pokácenými stromy. (27. 11.) V srovnání s už po staletí kultivovanými evropskými lesy asi vypadá tenhle bobří les úplně zpustle. Ve skutečnosti se jim dá procházet mnohem snáze, než kanadským lesem (pralesem), o který se bobři "nestarají". V něm je většinou jen obtížně proniknutelná změť popadaných práchnivějících přirozeně odumřelých stromů. I tady kolem řeky začíná podobný les nějakých 50 m od břehu řeky - to je ta tmavá hradba stromů v pozadí většiny snímků na této stránce. Bobři jsou kromě lidí snad jediní živočichové, kteří dovedou dlouhodobě měnit prostředí, v němž žijí. V tomto případě pás lesa kolem řeky. Bobři žijící na potocích (viz o dvě stránky dále), mění své okolí ještě více, často nevratně.

Jedna z bobřích stezek vedoucích od řeky, která končí mezi většinou už dávno pokácenými stromy. (27. 11.)

V srovnání s už po staletí kultivovanými evropskými lesy asi vypadá tenhle bobří les úplně zpustle. Ve skutečnosti se jim dá procházet mnohem snáze, než kanadským lesem (pralesem), o který se bobři "nestarají". V něm je většinou jen obtížně proniknutelná změť popadaných práchnivějících přirozeně odumřelých stromů. I tady kolem řeky začíná podobný les nějakých 50 m od břehu řeky - to je ta tmavá hradba stromů v pozadí většiny snímků na této stránce. Bobři jsou kromě lidí snad jediní živočichové, kteří dovedou dlouhodobě měnit prostředí, v němž žijí. V tomto případě pás lesa kolem řeky. Bobři žijící na potocích (viz o dvě stránky dále), mění své okolí ještě více, často nevratně.