Do bobřího lesa z předchozí stránky (č. 2 na mapě) vedou z řeky desítky stezek, po nichž
bobři odtahují do řeky části pokácených stromů. Na mapě jsem je
naznačil krátkými čárkami vedoucími z řeky do lesa (nepočítal jsem
je, ve skutečnosti jich je mnohem více, než kolik je na mapě vyznačeno).
Z dálky jsou dobře vidět když napadne první sníh (nejlépe alespoň 10 cm),
který ještě není vidět ve vysoké trávě, ale už zcela zakryje udupanou
trávu nebo jen blátivý povrch bobřích cestiček. Ty jsou pak z dálky vidět
jako bílé stužky na pozadí zežloutlé trávy. Snažil jsem se to ukázat
na prvních třech fotografiích na této stránce. Ta první napravo ze 17. listopadu
ukazuje celý břeh od mostu až skoro k bodu 1 (to tmavší místo zhruba uprostřed
je žulová skála vyčnívající do řeky - viz mapa, což je v létě oblíbené místo
pro několik rybářů lovících odtamtud na udici). Dole jsou zvětšené výřezy dvou fotografií
ze 7. prosince, kdy podruhé napadlo ještě více "prvního" sněhu než v listopadu.
Napravo je oblast mezi mostem a onou žulovou skálou, nalevo je kus pobřeží na
sever od žulové skály. Je tam jedna bobří stezka vedle druhé.
(Později v zimě bude všude ležet alespoň půl metru sněhu, který s pomocí
větru ohne a přikryje i metr vysokou trávu a všechno bude úplně bílé.)
|
|
|
|---|
A obydlí našich bobrů můžete konečně vidět napravo na fotografii ze 17. listopadu.
Je to ta celkem nenápadná černá hromada bláta a kusů dřeva uprostřed pravé části snímku,
která téměř splývá s ostatním břehem a jen o něco více vybíhá do vody než okolí
(na mapě je poloha tohoto bobřího hradu vyznačena černým oválem u č. 1). Na obou
stranách hradu jsou zářezy do břehu, v nichž končí dva z tunelů vedoucích
do lesa, zmíněných v předchozím odstavci.
Špičky větví, které před hradem vyčuhují na levé straně snímku nad hladinu řeky, je malá část zásob, kterou si obyvatelé hradu připravili na zimu. Je možné, že mají zásoby ještě někde jinde na dně řeky, kam si mohou v zimě pod ledem doplavat. Skoro pochybuji, že ty spousty čerstvě pokácených stromů, jejichž pozůstatky jsem našel na obou stranách mostu, se jim podařilo srovnat do této jediné hromady, ale žádná jiná zásobárna tam široko daleko není z břehu vidět. Bobři celou zimu tráví ve svém hradě, do nějž je přístup pouze několika vchody, jejichž ústí leží pod hladinou vody. Neupadají do zimního spánku, ale živí se kůrou stromů, které si před příchodem zimy nakáceli. V zimě vyplouvají ze svých hradů pod ledem do svých zásobáren, ze kterých si přinášejí do hradu nové větve k okusováni.
V pozadí snímku je další početná esteticky působící skupina žulových balvanů
vyčnívajících z řeky (ty největší z nich mají průměr několik metrů).
|
Na této fotografii z 8. 12. je pohled na hrad ze stráně nad ním. Od místa, kde hrad mizí pod hladinu řeky až k jeho špičce, je to alespoň 10 m. Z tohoto snímku bohužel není moc vidět, že se jedná o tak velkou stavbu. Před hradem jsou pod hladinou slabě vidět obrysy kmenů stromů, které si tam bobři na zimu uložili. |
|---|
| Pak jsem sestoupil po povrchu hradu až skoro k hladině vody a udělal tento snímek, což je detail části povrchu hradu, která je na předchozím snímku částečně schovaná za velkou větví uprostřed levého okraje fotografie. Vidíte na něm dvě bobří stezky vyšlapané ve sněhu vedoucí z vody na "střechu" hradu a doběla ohryzaný kus kmene stromu. Srovnání obou fotografií (to, co je na druhé z nich, zabírá jen malý kousek plochy první fotografie), může snad dát trochu představu o tom, jak je hrad velký. (8. 12.) |
|
|---|
Zdá se, že bobři každý rok soustřeďují svou těžbu dřeva do jiné oblasti. V předchozích letech hodně káceli stromy na sever od svého hradu, kde jsem letos nenašel jediný čerstvý pahýl stromu. Většinu chutných osik v onom asi třicetimetrovém pásu kolem břehu na sever od mostu už vykáceli v minulých letech a proto letos obrátili svoji pozornost v takové míře na lesík u odpočívadla na jihu, z něhož to mají do svého hradu alespoň 250 m. Jelikož je to po proudu, není to pro ně zas tak těžké pokácené stromy dopravit domů. Až jim narostou nové stromy na severu, vrátí se tam. Když to bude trvat moc dlouho, budou si muset založit nový hrad někde jinde. Za těmi 30 až 50 metry od břehu mají sice dost osik hned u svého hradu, zdá se ale, že tak daleko se z bezpečnostních důvodů chodit bojí.
