Před dvěma lety jsem se zmínil o založení nové bobří hráze necelý kilometr od mého pracoviště. Obzvláště, když na stromech nejsou listy je tato hráz a hlavně bobří jezírko, které se od ní táhne skoro až k náspu silnice, dobře vidět ze silnice, takže jsem si ráno 27. listopadu hned cestou do práce všiml, že z již zamrzlého jezírka zmizela všechna voda. Prostředek hráze někdo během víkendu prokopal, jak je vidět z první fotografie, kterou jsem udělal o dva dny později. Podle stop v čertsvém sněhu bylo vidět, že to musela být dost velká skupina lidí. Celé dva roky jsem se obával, že bobří obydlí takhle blízko silnici bude někomu vadit. (U levého konce hráze jsou vidět zbytky ledu visící na stromech ve výší původní hladiny vody.)

Nemám tušení co se s obyvateli rybníka stalo. Nebyly tam žádné stopy prchajících bobrů (nevím, jak dlouho jsou schopni při těchto mrazech pochodovat po povrchu), ani stopy jejich zabití. Přestože jsem tam v létě dost často chodil v polední přestávce pozorovat hladinu jejich rybníka, nikdy jsem tyhle bobry nezahlédl. A dnes si ani nejsem jistý, kde bylo vlastně jejich obydlí. Ani nikde v jejich vypuštěném rybníce nebylo vidět obvyklou hromadu větví pokácených stromů sloužící jako zásoba potravy na dlouhou zimu. Kolem rybníka jsou ale na všech stranách stopy intenzivní činnosti bobrů - spousty pokácených stromů zbavených větví, jak je vidět i z obou fotografií. Na druhé je trojice u kořenů srostlých bříz pár desítek metrů pod hrází, které se bobrům podařilo na podzim pokácet do tvaru docela pravidelné třícípé hvězdice.